Info-centr
Info-centrum

+420273130883
info-centr.panska@seznam.cz

Výlety po Čechách

Vážení zákazníci, naše infocentrum pro Vás připravilo několik nejatraktivnějších exkurzích po České Republice. Můžete s námi navštívit například: Český Krumlov, zámek Hluboká, hrad Karlštejn, Karlovy Vary, Kutnou Horu a jiné.

 

Český Krumlov

Státní hrad a zámek Český Krumlov, památka UNESCO, je významným turistickým místem. Exteriérová prohlídka areálu zámku seznamuje s působivou architekturou významné dvorské rezidence 16. – 18. století a se vzácnými renesančními a barokními freskami na budovách kolem pěti zámeckých nádvoří. Jedenáct hektarů barokní zahrady s francouzskou a anglickou zahradní úpravou, kaskádovou fontánou a zámeckým jezírkem je oblíbeným místem pro relaxační a meditační procházky.

V interiérových prostorách jsou k dispozici dvě prohlídkové trasy s historickými instalacemi interiérů 16. – 19. století, zámecká věž s hladomornou a lapidárium s expozicí barokních plastik. Nejvýznamnější památkou, skutečnou perlou v koruně divadelního dědictví, je světově proslulé zámecké barokní divadlo, které je jednou nejlépe dochovaných evropských divadelních scén 18. století s téměř kompletním vybavením dekorací, kostýmů, rekvizit a jevištní techniky.

Návštěvníkům jsou dále přístupné tři galerie se současným českým keramickým, sklářským a výtvarným uměním na I., II. a IV. zámeckém nádvoří. Nejvyšším přístupným místem je vyhlídkový ochoz zámecké věže ve výši 35m nad úrovní II. nádvoří, nejhlubším přístupným místem jsou Václavské sklepy na IV. zámeckém nádvoří, skryté 12  m pod úrovní nádvoří. V průběhu celé sezony žije zámek bohatým kulturním, společenským a konferenčním životem.

 

Hluboká nad Vltavou

Zámek Hluboká byl původně založen jako strážný hrad v polovině 13. století českými králi a jako královský majetek byl dáván často do zástavy. V držení se zde vystřídalo několik šlechtických rodů. Mezi významné patřili např. Pernštejnové, kteří založili v roce 1490 nedaleký rybník Bezdrev, rozlohou druhý největší v Čechách. Významný šlechtický rod pánů z Hradce zakoupil hlubocké panství v roce 1561. O dva roky později nechali noví majitelé původní gotický hrad stavebně upravit na renesanční zámek. Koncem 16. stol. byl dalším majitelem panství rod Malovců z Malovic, jako protestanti však přišli o majetek v roce 1619 a o čtyři roky později jako náhradu za válečné pohledávky získal panství od císaře Ferdinanda II. Habsburka španělský generál Don Baltazar de Marradas. Od jeho synovce v roce 1661 koupil Hlubokou Jan Adolf I. Schwarzenberg. Schwarzenbergové pobývali na Hluboké do konce roku 1939, kdy poslední majitel Dr. Adolf emigroval před nacisty do zámoří. O svůj majetek definitivně přišli zvláštním zákonem Lex Schwarzenberg v roce 1947.

Díky velice dobře spravovanému majetku a rozsáhlým hospodářským aktivitám Schwarzenbergové hlubocký zámek dvakrát stavebně upravili, nejprve počátkem 18. století v barokním stylu, později provedli rozsáhlou rekonstrukci zámku v romantickém stylu nové gotiky v letech 1840 – 1871 včetně úpravy parku a okolní krajiny. Byl přestavěn pod vlivem cest tehdejšího majitele, knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho manželky kněžny Eleonory, roz. princezny Liechtenstein, do Anglie. Hlavní předlohou projektu byl královský zámek Windsor. Přestavba byla započata podle plánů vídeňského architekta Franze Beera, po jeho smrti pokračoval hlavně v projektování honosných interiérů schwarzenberský stavitel Damasius Deworetzky.

 

Hrad Karlštejn

Hrad Karlštejn byl založený v roce 1348 a zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži.

Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Stavebně byl hrad po roce 1480 upraven pozdně goticky, v poslední čtvrtině 16. století potom renesančně. Při poslední stavební úpravě z konce 19. století, vedené arch. Josefem Mockerem v duchu purismu, hrad získal dnešní vzhled.

Velmi působivé je zachované původní stupňovité uspořádání jednotlivých hradních budov. Od nejníže položených provozních částí Předhradí, Studniční věže a Purkrabského paláce stavba pokračuje majestátním pětipodlažním Císařským palácem a nad ním stojící Mariánskou věží. Na nevyšším místě skalního ostrohu stavba hradu vrcholí monumentální, 60 m vysokou Velkou věží a systémem mohutného opevnění.

 

Kutná Hora

Téměř sedm století shlíží do údolí, jímž protéká říčka Vrchlice, dříve nelichotivě nazývaná Pách, pamětník počátků města Kutné Hory – Hrádek. Stál tu pravděpodobně již před tím, nežli ‚stříbrná horečka‘ přilákala do zdejší krajiny podnikatele a dobrodruhy a dala tak vzniknout hornímu městu, ‚druhému v zemi hned po Praze‘.

Na přelomu 13. a 14. století se k němu na svahu připojil i opevněný dvorec stavěný pro účely nově založené centrální královské mincovny, pozdější vlašský dvůr. V době první čtvrtiny 14. století, z níž se nám zachovaly o Hrádku první písemné zprávy, nestál ještě ani kostel sv. Jakuba se svou typickou vysokou věží, nestála katedrála sv. Panny Barbory a několik století mělo ještě uplynout, nežli kutnohorské panorama nad říčkou Vrchlicí dokončí dlouhá silueta barokní Jezuitské koleje. Budovu Hrádku čekal dlouhý a rozmanitý osud.

Dřevěná, pravděpodobně opevněná tvrz, se v době, kdy i český král budoval v kutnohorské mincovně své panovnické sídlo, přeměnila na kamenný palác městského typu, který se dostal do držby oblíbence Václava IV., pana Václava z Donína. I když požáry města v letech husitské revoluce pohltily většinu písemných zpráv, mezi nimi i ty o osudech Hrádku z této doby, jisté je, že se stal výstavným sídlem a svou třípatrovou věží i vysokými štíty dominoval mezi ostatní kamennou zástavbou města.

Jeho majitelé, skuteční i ti, co jej obdrželi jako zástavu dluhů, se střídali, Hrádkem procházely rodiny královských oblíbenců, úředníků královských i městských, rodiny zbohatlých rudokupců. Mezi nimi se nejproslulejším stal obchodník s rudou a mědí, majitel dolů i několika městských domů, Jan Smíšek z rozvětveného rodu pánů z Vrchoviště. Dodnes obdivujeme uměleckou kamenickou výzdobu s hornickými motivy i malované stropy, jedny z prvních projevů renesance v Čechách, vzniklé za velkorysé přestavby Hrádku v době krále Vladislava Jagellonského. Byla to zřejmě tajně a nelegálně hutněná stříbrná ruda a bezohledné podnikatelské transakce, které panu Smíškovi umožnily tyto nebývalé investice do jeho sídla.

Hrádek se tehdy stal skutečným honosným palácem s velkými sály, věží, arkýři i kaplí. I když mnohé z této jeho gotické podoby vzalo za dalších majitelů, především jezuitů, za své, (jako například velká reliéfní deska nad portálem do hodovního sálu nebo vysoké gotické střechy se štíty s fiálovou výzdobou), přetrvalo do dnešních dnů tolik, že lze bez nadsázky Hrádek označit za jeden z nejčistších projevů, přestavbami nezasažené, české gotiky.

Uplynula dlouhá doba, během níž se sály Hrádku přeměňovaly z učeben jezuitského gymnázia na třídy hlavní školy a učitelského ústavu, než město v r. 1910 Hrádek koupilo s tím, že bude restaurován a že se do něj umístí muzeum. Ale tento úmysl začal být realizován až po 2. světové válce. Do budovy se konečně usídlilo muzeum a v sálech byla otevřena expozice Hornického muzea. Slibný vývoj trval však pouze do počátku sedmdesátých let. Tehdy byla muzejní expozice uzavřena s tím. že Hrádek má nastoupit novou etapu rekonstrukce. Téměř dvacet let byly však interiéry Hrádku uzavřeny a na dokončení hlavních rekonstrukčních prací čekaly až do poloviny 90. let.

S otevřením nové expozice Českého muzea stříbra se do hradních sálů navrátila atmosféra slavného období kutnohorské prosperity a Hrádek opět začal získávat zpět svou zapomenutou kulturněspolečenskou prestiž. Neoficiální premiéra otevření nové muzejní expozice – ‚České muzeum stříbra‘ v rekonstruovaném 1. patře – se konala v březnu 1996 pro vzácnou návštěvu, prince Filipa, vévodu z Edinburghu. Jakoby se tato událost stala počátkem nového, na společenské události bohatého života Hrádku. Do sálů muzejního prohlídkového okruhu se vrátily nejvzácnější muzejní exponáty, vypovídající o dějinách stříbrného města, které bylo ekonomickou základnou českého království. Opět zde zaznívají koncerty, navrátil se ruch banketů, střídají se slavnostní i diplomatická setkání, a nově se konají tiskové konference. Téměř žádnou významnou událost a návštěvu města nelze uskutečnit bez kutnohorského ‚Hrádku nad Vrchlicí‘. Hrádek se stal cílem nejen diplomatických návštěv, nýbrž i mnohých turistických návštěvníků. Jeho interiéry s muzejní expozicí shlédne za rok v průměru 40.000 návštěvníků. Přitahují je i četné různorodé výstavy, neboť ve výstavních sálech se každoročně pořádá v průměru pět až šest výstav. A nejen to, pod gotické klenby a malované stropy se ve stylizovaném programu nově zavedené tradice tzv. Podzimní Smíškovské slavnosti navrátila i samotná osoba pana Jana Smíška, jeho rodiny a tehdejších obyvatel jagellonské Kutné Hory. Nenásilnou a zábavnou formou navracejí se hosté tohoto historického plesu zpět do dob, kdy kutnohorští podnikatelé byli bohatými mecenáši kultury a stavitelství, aby tak sami získali bližší vztah ke svému městu a zájmu o jeho historické památky.

Comments are closed.